Co je normální?

14. května 2017 v 10:36 | EvBell
Hranice normálnosti: Myslím, že na tohle je lehká odpověď.
Každý z nás by si měl určit SVOJE pravidla, jak chce žít, ale i tak vědět do jaké míry jsou ty naše pravidla normální. Každý z nás by si měl žít podle sebe, ale i tak respektovat druhé, aby zbytečně nevládly hádky, nebo něco horšího, jak už to v dnešní době bývá. Každý z nás je jiný, proto si nemůžete říct: "Franta od vedle se má líp, protože žije tak a tak, díky jeho pravidlům se má dobře." - Je to blbost... Do určité míry by vám to taky mohlo fungovat, ale ne napořád... každý jsme si v něčem podobný, ale každý máme jiný charakter.
Někteří ví od začátku, jak chtějí žít a někteří se hledají celý život.
 

Žádná motivace

7. února 2017 v 20:06 | EvBell |  Deník
Po dlouhé době jsem zase zpět.

Poslední dobou všude kolem sebe vidím zklamání, někdy definitivně ukončené (smrtí).
Lidi už skoro nemají sny, všichni za chvíli budeme jako roboti.
Skoro každý je otráven a zklamán životem. Proč to tak je? Proč jsou naše sny tak moc omezovány? Jsou tak moc omezovány, že našim snům přestáváme věřit.
Vzpomeňte si, kdy jsme byly děti. Říkali jsme, že budeme princeznou, astronautem, doktorem a někdy i popelářem. Věřili jsme v to a snili jsme o tom. Kde je to teď?
Polovina z nás sny zahodila, když jsme se stali "dospělými". Postupem času jsme přišli na to, že budeme pořád jen pracovat a budeme mít mizerný plat a žádný volný čas, žádný osobní život.
Jsme tak moc vším zhazováni na zem, že nemáme sílu cokoli udělat aby jsme pro sebe něco udělali, když se o to pokusíme, jsme znovu vrhnuti na zem. Ztratí se veškerá motivace.
Někteří jsou hold celý život otráveni a někteří to radši ukončení hned, protože už neví kudy kam. Můžeme tu jen polemizovat o tom, proč to udělali, když každý z nás má problémy... Nikdo z nás neví, co se jim v tu chvíli honí hlavou, dokud se jimi nestane také.

Je smutné kolik lidí je nešťastných, protože jich je čím dál víc, někteří to umí jen dobře skrývat a dělá, že jsou "happy" jak dva grepy. Všichni to vidí, ten čím dál větší narůstající hnus kolem nás, ale nikdo s tím nic nedělá.

Vánoční filmy

15. prosince 2016 v 14:30 | EvBell |  Filmy
1. Grinch

- Hlavní hrdina (Jim Carrey) tohoto filmu nemá rád Vánoce a dělá mu radost, když druhým dělá zlé věci.
Avšak jednoho dne mu malá holčička změní život.

Rok: 2000

Žánr: Rodinný/ Fantasy/ Komedie/ Muzikál (USA, Německo, 104 min)




2. Kudrnatá holka
- Dva podvodníci- dopělý muž a devítiletá dívenka, nevědomky z lidí jakkoli dostávají peníze. Jednou se jim to však vymstí.

Rok: 1991
Žán
r: Rodinný/ Komedie/ Drama (USA, 101min)


3. Dařbuján a Pandrhola
- Dařbuján nepatří mezi ty nejbohatší, stará se o svou ženu a jedenáct dětí. Po tom, co se narodí další dítě hledá kmotra.

Rok: 1959
Žánr: Pohádka/ Komedie (Československo, 80min)
 


Forever

24. listopadu 2016 v 18:19 | EvBell |  Moje oblíbené seriály
Jak bych tento seriál popsala?
Pokud je mi zatím známo, vyšla jen jedna serie, což je škoda.
V seriálu se nepokračovalo, protože to plno lidí nepochopilo.
Tudíž je hodně na pochopení. Každým dílem se dozvídáte čím dál víc informací, takže si plno věcí musíte spojovat, což není tak jednoduché.
Hlavní hrdinou je muž (Ioan Gruffudd), který pracuje, jako patolog, jenže skrývá svoje tajemství, na zemi žije už 200 let. I když je patolog, tak si zahraje i na detektiva.
Hlavní pointou tohoto seriálu je -ČAS-

- Myslím, že ho stáhnete na Ulož. to, ale můžete sledovat i online na Sledujfilmy.cz
- Žánr: Drama/Sci-Fi
-
Rok: 2014 (USA, 22x43min)

We are your friends

21. listopadu 2016 v 17:34 | EvBell |  Filmy
Film o mladíkovi, který je blázen do elektronické hudby a snaží se jako DJ dostat na vrchol.

- Stáhnete na Ulož. to nebo online shlédnete na Sleduj filmy.cz. Film je v češtině.
- Žánr: Drama / Romantický / Hudební
-
Rok:2015 (VB, Francie, USA- 93 min)


Život není fér (3)

15. listopadu 2016 v 17:59 | EvBell
Poslední dobou si uvědomuji, že jsme skoro všichni jako roboti.
Každý den, brzy ráno vstáváme do práce/školy. Pozdě odpoledne, nebo večer se vracíme unavení domů.
Nikoho nezajímá, že máme doma plno práce.
Nikoho nezajímá, že máme svůj osobní život.
Nikoho nezajímá, že občas zažíváme velké změny ve svém životě (např: nějaké problémy). Jsou dny, kdy se nám opravdu nehodí jít do práce, nebo školy, ale to nikoho nezajímá.
Ti nahoře by byli nejšťastnější, aby jsme od nevidím do nevidím byli v práci a na vše "nepodstatné" zapomněli.
Všude kolem sebe vidím unavené, ztrhané tváře...
Jen pár jedincům se povede žít svůj sen a můžou se na chvíli zastavit. Ostatní pořád spěchají: aby stihli práci, školu, kroužky, úkoly, domácí práce, přátelé, nákup,.... Tohle už nikdo nevidí.
Je to hnus, v čem žijeme.

Vděčnost

30. října 2016 v 12:42 | EvBell |  Deník
Po dlouhé době se vracím zpět.
Nějak jsem neměla nápad, co psát... Máme tu zase podzim, zase ty přeháňky, zima, vítr,...
A mně se vrací vzpomínky z minulého podzimu, jak všechno bylo úplně jiné. Pouhý jeden rok a všechno je jinak. Asi to tak mělo být, nevím.
Jak se za pouhý rok člověk změní. Když se nad tím člověk zamyslí je to... ani nevím, jak to napsat. Ale to k životu patří: Změny
Jen je někdy těžké je příjmout a smířit se s tím, že už se nikdy nevrátí to, co jste ztratili, ale vždy když člověk něco ztratí, něco získá. Ne hned, ale po určité době ano.
Nad tímhle přemýšlím skoro každý den. Ale jsem smířená s tím, že to, co bylo, je minulost, na kterou ráda vzpomínám, i když to třeba moc úsměvné není. Také jsem smířená s tím, co je.
Snažím se být vděčná, snažím se být vděčná za každé ráno a za každý den.
Už jen to, když se podívám kolem sebe. Vidím krásnou krajinu, teď nádherně zbarvenou. Jen se nadechnout, vypnout a koukat kolem sebe. Jsem tak ráda, že se každý den můžu probudit a dívat se na rozlehlou krajinu plnou přírody a ne se vzbudit a vidět mrakodrapy až do nebe. To není nic pro mě.
I když je kolem nás plno hnusu a musíme se každý den nějak prohrabat vším tím stresem, a tím, co nám den nachystá. Už to tak prostě je, proto bychom měli být vděční za každou kravinku, za každou krásnou chvíli- s člověkem, nebo jen za to, že máte chvilku dělat něco, co vás baví.

Být "NORMÁLNÍ"

26. května 2016 v 13:25 | EvBell |  Deník
Docela často si kladu otázku, co znamená slovo "NORMÁLNÍ"?
Občas se musím smát, když lidi kolem mě říkájí, že jsou normální, protože mi vždy přijdou NĚČÍM nenormální.
Nikdo není normální. Každý z nás dělá něco, co pro druhé normální není.

-Nebo nějaké věci, co děláme, nebo dělají ostatní.
Někomu řeknete např. "Hele, víš, že Anička od vedle byla v klubu a prej se tam s někým i vyspala, chápeš to? Když je jí dvanáct!"
No a většina vám na to odpoví: "Když je to v dnešní době úplně normální."
Jak je možné, že tyhle věci jsou UŽ normální?
Před dvaceti lety si dvanáctileté holky hrály s panenkami. A dnes? Malují se, posílají fotky na Snapchat, běhají za klukama a chtějí být co nejdříve "DOSPĚLÉ."
Ale proč? Možná je to tím velkým posunem technologie. Dřív nebylo tolik možností, co je teď.
- Vemte si, že DĚTSTVÍ máme na strašně krátkou dobu. Když je vám třeba 16-17 let, očekává se od vás, že se budete chovat dospěle.
Od osmnácti je to samozřejmost, že jste dospělí. Když pak se musíme dospěle chovat už celý život. Už i v sedmnácti se od vás očekává, že jste dospělí, když tomu tak není je to špatně, jste dítě. Ano, jste dítě, máte ještě rok právo na to, aby jste se jako dítě chovali. Je to nejdůležitější rok vašeho života, kdy se můžete chovat jako dítě, kdy se musíte pomale rozhodnout, co od života vlastně chcete, protože v osmnácti se na vás nahrne všechna ta "DOSPĚLOST a DOSPĚLÉ VĚCI". A když v pozdějším věku uděláte NĚCO, co dospělí normálně nedělají, už jste divní a ta věc, kterou jste udělali není NORMÁLNÍ.
Poslední dobou se mi zdá, že dospělí po čím dál mladších dětech chtějí aby jednaly DOSPĚLE.

-Rada nakonec: I po tom, co vám bude osmnáct si jděte za svým snem (ještě víc, než před tím). Oblíkejte se jak chcete, je to VAŠE tělo je to VÁŠ život! Říkejte si svoje názory, buďte sami sebou, ne ovečkami za rohem.

Deadpool

31. března 2016 v 17:48 | EvBell |  Filmy
Film o mladíkovi, který umírá na rakovinu. Dostane šanci přežít, plus získat nadlidské schopnosti.

- Úžasná komedie, která naraží na jiné filmy, provedení úchvatné.
- Hlavní roli zde hraje známý herec Ryan Reynolds, který hrál také ve filmech: Návrh, V cizí kůži, Méďa, 3:15 zemřeš,....

- Stáhnete na Ulož.to s titulkami nebo se můžete podívat na Sledujfilmy.cz (film můžete zatím vidět jen ve špatné kvalitě, ale i tak stojí za to)
- Žánr: Akční / Dobrodružný / Komedie / Sci-Fi
- Rok: 2016 (Kanada, 108 min.)


"Zkus to znovu"

17. března 2016 v 16:41 | EvBell
Bojíte se něčeho/někoho v čem jste se zklamali, nebo jste udělali něco špatně?
Už to nechcete prožít znovu a chcete "Staré časy" zpět, nebo úplně něco od začátku?

- Pokud se jedná o věc, aktivitu,…
Vždy jde začít od znova, zkoušet to pořád a neustále dokola. Učit se může pořád.

- Ale co se týče třeba vztahu, který skončil… Mělo to tak být. Nesnažte se toho člověka dostat zpět.
Co když už našel někoho s kým je šťastný?
Zamyslete se, jaké by to bylo pro Vás, kdyby Vašeho partnera někdo neustále otravoval, vypisoval, že ho chce zpět, že ty časy byli nejlepší.
Byly, ale už nejsou. Je to jako SEN- Taky se Vám zdá… Vzbudíte se, už ho nevrátíte zpět, a už vůbec nezměníte, to co se v něm stalo.
Co když kolem Vás celou tu dobu chodí někdo, kdo na Vás kouká jako na "Svatý obrázek"?
Bojíte se zklamání?
Tak si dávejte větší pozor, komu co říkáte, svěřujete se,…
Ale zase se nemůžete úplně izolovat od lidí, protože byste se z toho mohli zbláznit, a pak byste se báli vyjít z domu.
Poznávejte nové lidi, ale s opatrností a trpělivostí. Mějte neustále otevřené oči.

"Staré časy"
Úplně nesnáším ty lidi, kteří si dennodenně vyčítají, že v minulosti udělali to a to špatně, že teď mohlo být vše úplně jinak.
Ne. Prostě to tak mělo být. Stejně by se to stalo.
Minulost nezměníte. Musíte se dívat na to, co je a co bude. Žádné- "Tenkrát to bylo tak, a tak."
Litovat sám sebe, za to, co jste udělali, je ubohé. Co bylo, bylo. Tak to přijměte a jděte dál. Stát na jednom místě a přehrávat si, co všechno jste udělali špatně? Tak se nikdy nikam neposunete… o další level ve Vašem životě dál. Nadechněte se a začněte od znova, vše špatné hoďte za hlavu, i když to jde těžko a to dobré, co jste zažili, vzpomínejte s úsměvem. Získali jste zkušenost do Vašeho života, za kterou byste měli být vděční. Je to tak lepší… Brát vše s nadhledem, přece nechcete, aby se z Vás stali zoufalí, zakomplexovaní lidi. Musíte přijímat i to špatné. Nic jiného Vám ani nezbývá a je jen na Vás, jak se s tím poperete.

"Co se má stát, stane se…"

Kam dál