Zamyšlení- PŘÁTELSTVÍ

21. dubna 2015 v 16:30 | EvBell
Kdysi dávno jsem psala o kamarádství/přátelství. O tom, že člověk občas neví jestli ti vaši kamarádi/přátelé vůbec jsou kamarádi, protože se tak nechovají to si pak moje chytrá hlavička vymyslí, že se přetvařují.
- V poslední době si dávám otázky: "Jsem dobrá kamarádka?" - "Jaká jsem vůbec kamarádka?"
- Došla jsem k tomu, že jsem až někdy moc žárlivá. Například: kamarádka jde s někým ven, pak přidá fotku na Facebook a k tomu napíše, že to byl nejlepší den. A pak se zpustí ty moje otázky: "Tak jsme teda nejlepší kamarádky?" - "Bere mě jako kámošku nebo jako nejlepší kamarádku?" (Bože, jak dětinské- si teď říkám). No...ale přitom to dělám taky. Taky jdu ven s jinou kamarádkou, s tím, že je to taky super den + další zážitky (akorát to asi z 98% nedávám na FB.).
- Taky přemýšlím, proč každou fotku dávat na Face a psát pořád statusy typu: "Nejlešpší den s tebou :3" - "Mám tě moc ráda"- "Děkuji ti za dnešek."
- Proč? Když to ostatní nemusí vůbec zajímat. Je lepší, když si místo statusů tyhle věci řeknete do očí, protože většina lidí, umí napsat COKOLI, ale říct to do očí, to ne. Já do téhle kategorie patřím taky, ale ve smyslu, že se umím vypsat, co cítím a tak, ale kdybych to měla říct, tak bych cosi blekotala. Ale... pomalu se učím říkat to, co chci tomu člověku říct, přece když tomu člověku do očí řeknete: "Mám tě ráda a moc si tě vážím." Dělá to přece lepší dojem.
- My to máme s kamarádkama tak, že máme na Fb. "tajnou skupinu" a tam dáváme fotky... Proč? Protože kdyby se stalo něco s noťasem a vše by se ztratilo, bude to aspoň tam, i když by to mělo zůstat ve vašem srdci.
- Neříkám, že mi to nějak vadí, ale vidět skoro každý den fotky stejného člověka, tak ono to časem omrzí. Navíc co je nám po tom vidět jak se baví ostatní, jak mají úžasný přátele, když se s těma lidma ani moc nebavíme? Když každý má své přátele/kamarády, každý žije svůj život.
Jenže, přiznejme si, že v dnešní době máme nutnost sjíždět profily druhých, i když z toho vlastně nic nemáme. Sjíždět odpovědi na asku druhých, i když ty lidi třeba neznáme a šance je potkat nebo se s něma dokonce skamarádit je hodně malá.
- Taková jsem byla, ale teď se spíš dívám na sebe, na to, jaká jsem byla a na to, jaká chci být. Ještě před rokem jsem byla naivní, pubertální holka, která...to nestojí ani za řeč. Každý z nás ví, jak se choval nebo chová když prochází/procházel pubertou, ale nejlepší je se tomu jenom zasmát a mávnout nad tím rukou.
- Začala jsem se spíš víc dívat vedle sebe a příjmat lidi/svět takový jaký je. Ale to jsem se dostala úplně někam jinam.
- Prostě, když si začnete myslet, že vaši přátele asi přátelé nejsou. Tak se nejdřív podívejte na to, jaký jste přítel vy. A jestli neuvidíte chybu (i když- Nikdo není dokonalý) začněte přemýšlet jestli ti lidi, kteří se chovají jako vaši přátelé jestli jimi vůbec jsou.
-Řeknu vám, že jsem si v lidech s kterýma jsem se stýkala udělala pořádek a je mi neskutečně dobře.


-Co si o tom myslíte vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama